Stín

1. dubna 2013 v 16:57 | Natali |  Povídky

"Tak se měj pěkně, Tome," rozloučila se se svým kamarádem a otočila se směrem ke svému domovu.
"Počkej ještě," zadržel ji, "vážně nechceš doprovodit domů?"
Alex se rozhlédla po klidném nočním městě. Některým by možná připadalo strašidelné, ale ona se tmy nebála, a proto se na Toma jen usmála a odpověděla: "Ne, díky. Tak ahoj zítra!"
Ráda se pomalu procházela tichými ulicemi a sledovala věci kolem sebe, kterých by si ve dne, kdy město ovládne spěch lidí, nevšimla. Pozorovala nasvícené oblečení na figurínách za vitrínami, prchající kočku v postranní uličce, rezavé kliky na dřevěných dveřích starých domů.
Pozorovala chodník, po kterém poletovaly odpadky ovládané slabým větrem. Pozorovala svůj stín. Najednou ho ale zakryl stín neznámé osoby, daleko mohutnější než ten její. Alex zatajila dech, ale rázem se uklidnila a pochopila, že to byla jen souhra světel a že za ní nikdo nestojí.

Pokračovala v cestě, když najednou pocítila něčí studený dech na svém rameni. Prudce se otočila, a když spatřila postavu v plášti, zatmělo se jí před očima.
"Pořád se ti líbí procházet se sama po městě v noci?" zeptala se jí neznámá osoba. Její tvář zakrýval plášť tak, že z ní byly vidět jen rty tvarované do škodolibého úšklebku.
Alex hlasitě polkla. Pak se rozhodla - teď, nebo nikdy. Vyrazila prudce vpřed a se slzami v očích probíhala postranními uličkami. Nesnažila se přemýšlet nad tím přízrakem, jen běžela dál a netroufala si zastavit. Najednou nad sebou již podruhé uviděla rostoucí stín. Lekla se tak, že zakopla o nejbližší předmět a nešikovně spadla na tvrdý chodník.
"Prosím, nech mě být! Nic jsem ti neudělala!" začala křičet. Postava ale křik ignorovala a začala se nad Alex pomalu sklánět.
Zatmělo se jí před očima. Vnímala jen slzy stékající po obličeji a pomalý dech osoby v plášti.
"APRÍL!" zaječela postava najednou a začala se smát na celé kolo. Ten smích poznala hned.
"Tome, ty blbečku!"


***
Opět se omlouvám za moji neaktivitu, ale učitelé se nás vážně rozhodli zabít. V posledních dnech na psaní ani nemám moc chuť, vždyť poslední příspěvěk jsem přidala 24. února. Blog mi vážně zabírá hrozně moc času, možná očekávejte pozastavení.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hejlynka Hejlynka | Web | 1. dubna 2013 v 20:34 | Reagovat

Ze začátku to vypadalo tak tajemně, a potom...
Díky těm velikonocům člověk hned zapomene, že je apríl!...:)
Krásně napsané...:)

2 Tewie Tewie | Web | 2. dubna 2013 v 18:25 | Reagovat

Ou, ten nedostatek  času mě mrzí, ale já mám teď radost jako malý dítě, že jsi něco napsala :D
Jinak Toma bych na místě Alex asi uškrtila :D :D :D
Blbec :D

3 Aisha Aisha | Web | 4. dubna 2013 v 20:27 | Reagovat

Já bych Toma asi taky zabila, nesnáším, když mě někdo takhle děsí! :D Asi bych na něho byla pěknou dobu naštvaná a nemluvila bych s ním :D ..a pak bych to vykládala jako veselou historku z natáčení xDD

Nedostatek času chápu, před maturou mám taky tolik práce, že na nic moc nemám čas a kdy už jo, tak zase nemám chuť nic dělat :D

4 Tewie Tewie | Web | 7. dubna 2013 v 10:30 | Reagovat

Ano, vím, o Aragorna a pana Rochestera se poctivě rozdělím :-* :D
a jsem ráda, že tě má recenze zaujala.

5 Ænag Ænag | E-mail | Web | 8. dubna 2013 v 15:27 | Reagovat

Uf, tohle se mi stát jsem tuhá...
Nádherný popis na začátku, úplně jsem cítila ten strach a napětí. Krásný aprílový nápad, já obvykle zapomenu, že je vůbec apríl...:)
P.S. Blog někdy opravdu zabere kupu času, klidně si odpočiň, mi Tě tu kdykoli rádi přivítáme;)

6 Teri-vlk Teri-vlk | Web | 3. května 2013 v 22:23 | Reagovat

:D Teda, tohle mi nedělej, málem se mi zastavilo srdce! :D Běhal mi mráz po zádech do poslední chvíle. Super povídka, já bych to být Alex asi nepřežila, mě by lapil infarkt. :D

7 Deny el Infian Deny el Infian | E-mail | Web | 26. května 2013 v 7:23 | Reagovat

Tak to je úžasný, ten konec :D
Vážně holka, ty píšeš úžasně :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama