Moje první knížky: Bejby a Prasátko

2. února 2013 v 16:49 | Natali |  Moje první knížky

Dnes vás chci seznámit s postavičkami, o kterých jsem psávala, když mi bylo okolo sedmi let. Sérii knížek, časopisů a leporel o Bejby a Prasátku (ano, čtete správně. :D) jsem byla věrná asi dva roky a je nejrozsáhlejší z mých prvních příběhů. Nejstarší příběhy jsou z roku 2005, o dva roky později jsem nejspíš usoudila, že už jsem moc stará na příběhy o holčičce, prasátku a zajíci. :D
Jsem strašně ráda za to, že jsem tyhle moje výtvory nezničila nebo někde neztratila (což se celkem divím :D).
Napsala jsem dvě malé knížky, další jsem už nedokončila. Vyráběla jsem taky hodně časopisů, které byly plné plakátů a nechyběly v něm rubriky jako například Bejbynin módní salón, Učíme se malovat se Zajícem Popletou atd. :D
Knížky nejsou psány obvyklým stylem, ale spíš jako nějaké divadelní hry.


Ukázka:
1. díl - Jak se seznámili
vysvětlivky:
B - Bejby
P - že by Prasátko? :D
A - Teta Anna

Na nádraží zahučel vlak, vyšla z něj holčička a rozhlížela se kolem. Právě se přistěhovala až z Paříže, ale vůbec jí to netěšilo, protože bude muset bydlet u zlé tety Anny.
B - Achjo! Musím jít za mojí za tebou Annou.
P - Kvík! Kvík!
B - Co to bylo? Jé, to je pěkné prasátko! Jsi tu sám?
P - Kvík, ano!
B - Tak já si tě vezmu! Jsem z Paříže a právě jsem se přistěhovala. Jaké ti dám jméno?
P - Říkej mi Prasátko.
B - Tak dobře!
P - Kam půjdeme?
B - Za tetou Annou.
A - Kde se flákáš?
B - (šeptem k Prasátku) Je trochu zlá.
P - (šeptem k Bejby) To vidím.
A - Tak dělej! A to prase nech venku!
B - To teda nenechám! Je to můj kamarád!
A - Tak to jdi radši pryč!
B - Dobře, půjdeme někam jinam!

Poté si Bejby a Prasátko postaví domeček (to by mě teda zajímalo, jak to udělali. :D) blízko lesa, ve kterém bydlí Zajíc Popleta. Ten od první chvíle nemá Prasátko rád a dělá mu samé naschvály. Později vyjde najevo, že Zajíc Popleta na Prasátko žárlí, protože dříve byl Bejbyn nejlepší kamarád právě on (což je trochu nelogické, když si vezmeme, že Bejby dřív bydlela v Paříži, ale budiž. :D). Při psaní jsem se většinou inspirovala tím, co jsem zažívala já sama (např. kapitoly Jak šli na kolotoče, Jak navštívili farmu, Jak jeli za babičkou, Jak si postavili bunkr, Jak jeli na tábor atd.)
Druhá knížka je celá o tom, jak Bejby a Prasátko najdou v lese opuštěné Myšátko (?? :D). Během pátrání po jeho mamince se jim stávají různé příhody (samozřejmě, že tu nechybí ani žárlivý Zajíc Popleta, se kterým se ale později Bejby a Prasátko usmíří. :D). Na konci knížky se jim (samozřejmě) podaří nalézt Myšátkovu maminku. ;)


Mezi poslední výtvory o téhle povedené dvojce patří Pohádky před spaním, které jsou už psány jako normální knížka.
Ukázka: O dětském měsíčku (jo, vážně je to o dětském měsíčku. :D)
Jednou, když se Bejby a Prasátko chystali spát, uviděli úplně jiný měsíček než ten obvyklý.
,,Ten je krásný," řekla s nadšením Bejby.
,,Je úplně jiný, než býval," řeklo malé Prasátko.
,,Já nejsem obyčejný, jsem dětský měsíc," řekl najednou měsíc, ,,vidí mě jen děti, dospělí místo mne vidí normální měsíc."
Měsíc měl usměvavý obličej a na špičce se mu červenala čepička, ze které visel zlatý provázek a na něm se houpala malá hvězdička.
,,Taky bych chtěl mít výhled jako má měsíc," řeklo Prasátko.
,,Ale klidně!" řekl Měsíc a Bejby a Prasátko ucítili, že pomalu vstoupají.
Za chvíli už stáli na mracích vedle měsíce. Okolo sebe viděli malé domečky, které obývaly hvězdy.
,,Jé, tady je normální svět! Zezdola jde vidět jen černo!" podivila se Bejby.
"To je divné," řekl měsíc, který dole ještě nikdy nebyl.
"Je to tu moc hezké," řeklo Prasátko.
A potom je měsíček svezl až dolů do postele.
A spali. Zdáli se jim samé pohádkové sny.
Ráno našli na stole dvě pěkné hvězdičky. Dal jim to měsíček na památku? Asi ano.

Při přepisu mě úplně svrběla ruka, tak moc bych to chtěla upravit. :D Ale nechám to tak, jak jsem tuhle pohádku napsala, když mi bylo asi osm. ;)
Tak to je o Bejby a Prasátku asi vše.
Příště napíšu o období, kdy jsem psala knížky o dívce pocházející z ___________. Schválně, uhádne to někdo? :D


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Monča Monča | Web | 2. února 2013 v 16:53 | Reagovat

super :D

2 Hejlynka Hejlynka | Web | 2. února 2013 v 17:03 | Reagovat

Páni! Obdivuju tě, že jsi dokázala něco napsat už v sedmi letech.Ty obrázky jsou moc hezké...:-)

3 Tewie Tewie | Web | 3. února 2013 v 14:03 | Reagovat

O dívce z Paříže, Londýna, New Yorku?
Nevím. Ty a Vera mě docela lákáte, abych šla mořit svůj mozek vzpomínkámi :D na které stejně nikdo není zvědavý. Je to fajn, že máš takovou vzpomínku, já bohužel ze vzteku nad svou nedokonalostí, nad strachem, že by to někdo objevil a snad i ze stydlivosti všěchno zničila, roztrhala, spálila...
A Teď mě to mrzí. Každopádně Prasátko a Bejby se mi moc líbilo (Vzpomněla jsem si na Bejby z hříšného tance:) )
Muselo to být strašně fajn. Já si tehdy jen vymýšlela příběhy pro panenky :D
Psát jsem začala, jako PSÁT, až v jedenácti, ne, až ve dvanácti :D

4 Tewie Tewie | Web | 3. února 2013 v 14:55 | Reagovat

Nevěřím, že bys byla v psaní básniček špatná. Ostatně, je to jako psaní. Trénuj a budeš vynikající. Talent máš, to nepochybně. Koukni na mě, pár rýmů a slátanin... :D je to k smíchu a já s tím :D

5 Vera Vera | Web | 3. února 2013 v 18:53 | Reagovat

Ten první díl si dokonale pamatuju!!! :D :D :D znovu jsem se u toho strašně nasmála!! :D
A - Tak dělej! A to prase nech venku!
B - To teda nenechám! Je to můj kamarád!
A - Tak to jdi radši pryč!
B - Dobře, půjdeme někam jinam!
tahle část mi přijde strašně vtipná! :D :D
(Myšátko :D :D a ještě Bahňák tam byl ne? :D nebo se mi to jen plete s něčím jiným)
Ty časopisy si dokážu docela představit! :D

Jsem hrozně ráda, žes to nakonec zveřejnila! je to totiž totálně skvělý a tahle tvá prvotina se mi vždycky hrozně líbila!! :)

6 Ænag Ænag | E-mail | Web | 3. února 2013 v 19:57 | Reagovat

To je roztomilé! Je opravdu dobře, žes to nezničila, já bych na to neměla...
Tady jde krásně vidět, že máš psaní v krvi:), ty příběhy měly nápady, a jsou plné veselosti. Řekla bych, že musela být sranda je psát jako malá, tak číst jako větší:)
P.S. dle těch fotek ty Tvoje knížečky a leporela vypadají úchvatně;)

7 jednoducho-cvokhaus jednoducho-cvokhaus | Web | 4. února 2013 v 19:52 | Reagovat

Takže začiatky tvojej spisovateľskej kariéry sa datujú až tak ďaleko? Keď si mala osem? Čóóó? V tom čase som ja eštelen úspešne sabotovala pokusy naučiť ma poriadne písať. (alebo aspoň trošku vylepšiť ten škrabopis tak, aby som po sebe sama vedela prečítať). Takže ja ťa neskutočne obdivujem. Seriózne, si v top desiatke blogerov - písalkov. Za tie nápady, (ktoré sú niekedy také nelogické ako detská myseľ, takže si trúfam povedať že tie malé nezrovnalosti ktoré si spomenula, by si tvoje obecenstvo ani nevšimlo ;-) ), za tú chuť s ktorou si vytvorila aj sprievodné materiály (koľko prosím stojí ročné predplatné časopisu ? :-)) a za výdrž, že si to dotiahla tak ďaleko. Pekne si to odlož, ešte z toho budeš raz čítať svojim deťom. Alebo vydáš rozprávkovú knižku, o ktorú by bol z mojej strany večného dieťaťa veľký záujem :-) tak nech sa darí, som zvedavá na ďalšiu ukážku dievčaťa z xy :-D

Ps. Na mojom blogu usporadúvam malú fotosúťaž. Hoci oznam tam vysí už dlhšie, ty si na neho nezareagovala, tak som si povedala že to tak nenechám! Si predsa Pani Fotografka s veľkym F na začiatku, ty tam predsa nemôžeš chýbať. Prosím, neber to ako spam ale ako osobné, čestné pozvanie :-)

8 Alea Alea | Web | 5. února 2013 v 18:25 | Reagovat

Ty Pohádky před spaním jsou vážně pěkné... To s tím měsícem... přijde mi to jako z opravdové knížky, to, jak si s nimi ten měsíc povídá...
Je hezké vidět, jak si začínala :D. Vážně roztomilé, osmiletá Natali se hrbí nad sešity a píše o Bejby a Prasátku... Vtipná představa. Jsem ráda, že ti to tvoje psaní vydrželo :D.

9 my-way-my-life my-way-my-life | Web | 7. února 2013 v 19:33 | Reagovat

něco podobného jsem si tvořila i já :-) taky to ještě mám kdesi :-D

10 Anča ^_^ Anča ^_^ | E-mail | Web | 13. února 2013 v 19:04 | Reagovat

páni to je skvělé. Já měla něco podobného. Zbírala jsem LPS a měla jsem pro ně malinkaté komiksové knížečky :')

- krásný článek :'3

11 Tewie Tewie | Web | 15. února 2013 v 19:19 | Reagovat

JSem ráda, že se ti Hugh líbí a mrtvé radši nepočítej, tam jich ještě zemře/lo :D

12 Aisha Aisha | Web | 19. února 2013 v 21:41 | Reagovat

Ty pohádky jsou hrozně takové roztomilé, plné dětské fantazie, ještě nezkažené a naivní.. Strašně se mi to líbí! :))
Já, když jsem byla malá, tak si vzpomínám, že jsem napsala několik básniček, například o abecedě nebo kapříkovi :D:D Pak si ještě vzpomínám na svou pohádku o Mahuleně a jak si hledala svého prince, ale tu jsem psala už asi ve 13 nebo tak :D A bylo to spíše vtipně pojaté xD
Jsem moc zvědavá na tvé další knížky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama