Babička

25. listopadu 2012 v 22:21 | Natali |  Povídky
"Ahoj, mami."
Mary rozevřela dokořán své zakalené oči a uviděla před sebou stát svoji čtyřicetiletou dceru Kate, její děti a manžela.
"Přijeli jsme na návštěvu. Domlouvali jsme se přece na dnešek, pamatuješ?" dodala ještě Kate, která si všimla zmateného výrazu své matky.
"Ano, jistě, že si to pamatuji. Ahoj, Patriku, ty jsi teda vyrostl."
"Hm…" zamumlal nepřítomně její vnuk a dál agresivně bušil do své herní konzole.
"A Jenny, ty jsi tedy slečna!"
Jenny na svoji babičku vrhla otrávený obličej, a poté si v zrcátku překontrolovala svoji perfektně natupírovanou ofinu, která jí zakrývala jedno oko tížené pod vrstvou černých stínů.
"Když já jsem byla mladá, slečny se oblékaly elegantně a-"
"Bože, babi! Koho to zajímá?"
"Jen jsem ti chtěla povyprávět o svém mládí."
Vnučka na to nereagovala, protože jí došla textová zpráva. Při odepisování klouzala prsty po klávesnici tak, že se jí rozcinkaly všechny černé náramky na rukou s lebkami. Lebky měla i na triku končící nad pupíkem, ve kterém se blýskal růžový piercing.
Babička svoji vnučku smutně pozorovala. Vzpomněla si na den, kdy se Jenny narodila.
Celý ten den seděla v houpacím křesle a těšila se na to, až si s Jenny bude za pár let povídat o tom, jak potkala svého budoucího manžela, jejího dědečka, anebo jak ji bude radit s typickými dívčími starostmi. Nic z toho se jí ovšem nesplnilo. Jenny vždy začala otráveně vzdychat, jako by ji někdo mučil. Anebo svoji babičku neposlouchala vůbec.
"Ahoj, Steve. Jak se máš?" otočila se babička na manžela své dcery.
Steve pokynul své tchýni na pozdrav, ale dál vystresovaně bušil prsty do klávesnice svého tabletu, a přitom přes handsfree křičel na svého spolupracovníka.
Mary smutně si prohlédla svoji rodinu. Vybavila si, jaké to bylo, když ona přijela na návštěvu k její babičce.
Chodila s ní na výlety do lesa, kde si vykládaly o stromech a rostlinách. Učila se s ní psát, číst, počítat. Její babička byla trpělivá a nikdy se na ni nezlobila. Když byla Mary smutná, snažila se ze všech sil, aby ji rozveselila. Vyprávěla své vnučce historky z mládí, probírala s ní její problémy anebo ze skříně vytáhla její staré oblečení a uspořádala módní přehlídku.
Mary si pamatovala, jak si jako mladá říkala, že jednou bude stejně perfektní babička, jako byla ta její. Do očí se jí nahrnuly slzy. Jak moc by ji teď chtěla vidět, obejmout ji a poprosit o radu.


Měli byste vědět, že opravdu nesnáším tuhle divnou dobu. Většina lidí si cení jen peněz, děti nemají žádné dětství a radši, než aby stavěly bunkry, sedí doma u počítače. Neříkám, že se tak chovají všichni, ale chová se tak stále víc a víc lidí. Asi začínám věřit v to, co mi pořád říká můj taťka - všichni bychom měli povinně jet na rok do Afriky, kde si lidé cení každé maličkosti a kde nemají počítače. Pak bychom možná pochopili podstatu života.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hejlynka Hejlynka | Web | 26. listopadu 2012 v 14:56 | Reagovat

Máš pravdu...Je to hrozně divná doba...Moc hezká povídka...
Mimochodem, to co říká tvůj táta má něco do sebe...:-D

2 Lilly Lilly | Web | 26. listopadu 2012 v 16:39 | Reagovat

Přesně, málem jsi mě rozbrečela.
Ach, když si představím, že takhle taky jednou dopadnu, najednou nevím, na co se mám těšit.
Pak už se staří lidé mohou nejspíš těšit jen do nee...
Trochu úcty, ne? Co by jim to udělalo, věnovat babičce jednu hodinu? Jak dlouho s nimi ještě bude? Hanba! :D :( :'-(

3 Ænag Ænag | E-mail | Web | 26. listopadu 2012 v 16:59 | Reagovat

Myslím, že jsi jako vždy krásně vystihla to, co jsi chtěla...
Děsím se tohohle odcizení. Bohužel se musím přiznat, že někdy mi někteří členové mé rodiny lezou na nervy, ale jde většinou o mou náladu. Vždy mě potěší, když mi moji blízcí příbuzní říkají, jak potkali svého manžela, historky ze školy a tak... Ovšem mám pocit, že ze svých rodičů nikdy nic takového nevykopu (jedině když je chytí povídací nálada, ale i tak se jim musí trochu pomoct) :)
Doufám, že se to změní... ale asi doufám marně...

4 Vera Vera | Web | 26. listopadu 2012 v 20:40 | Reagovat

Néé!! já z toho budu brečet tyjo!!! Tohle mi nedělej :D
Ale tak je to pravda - lidi už sedí jenom u počítačů zalezlí na facebooku, dvanáctiletý děcka mají Iphony, s tím dětstvím je to strašně smutný, když si pomyslím, co jsem dělala já, když mi bylo šest a co teď dělají ty rádoby moderní děti. Je mi z toho smutno a na nic zároveň, ale koneckonců dobu zastavit nejde. A jak jsi řekla, nechovají se tak všichni. Já, dobře, taky trávím u počítače celkem dost podstatnou část dne, ale ne tolik, abych kvůli tomu přestala chodit ven a do kroužků, abych si dávala každou svoji fotku na zeď na facebook a čekakala, kolik dostanu lajků. Osobně třeba obdivuji lidi, kteří si facebook ani nezaloží.
Taky mě hodně mrzí, že lidi jsou si čím dál více odcizenější...ale takhle už to prostě je a bude...nebudu o tom dál psát, protože bych z toho měla zkaženej večer...
Jinak povídka byla svým způsobem dokonalá :) strašně se mi líbí, jak píšeš příběhy k takovým námětům, protože já bych to asi nedokázala...

5 Lilly Lilly | Web | 27. listopadu 2012 v 16:37 | Reagovat

Jsem strašně ráda, že se ti Sam líbí a že jsem tě potěšila :)
Eugen, mno:D tak i padouch může být hezký, že ano?:D Nevím, někomu se černoocí chlapci nelíbí, :D mně moc:D
Ale Kevin je taky hezký, ale holt, Eugen je hezčí (aspon se mi zdá)

K Layrinu - Will, miluju jak ho všichni litujete :D :D muhehe, asi ho budu trápit ještě víc:D
A jinak, ano, Markéta, i když to nikdy výrazně nepodtrhnu, tak Williamovi přiveze to vystrašené děvčátko sedící v koutě. To byla Emeli :)

6 Alea Alea | Web | 28. listopadu 2012 v 9:40 | Reagovat

Jaj, to je smutné. A naneštěstí až moc pravdivé.
Já osobně mám své babičky moc ráda :). Vždy se od nich dozvídám nejrůznější drby o svých rodičích apod. Ale ne v každé rodině to takhle je :/.
Povedená povídka. Zdá se mi to nebo na podobné téma píšeš docela dost často? Nejdřív to s tou počitačovou hrou, teď Babička...

7 Teri-vlk Teri-vlk | Web | 3. prosince 2012 v 15:16 | Reagovat

Povedlo se Ti to. Je to tak pravdivé, až se mi z toho chce brečet. Dnešní doba je v některých ohledech opravdu otřesná. Například dětství některých, už není dětství, ale technické šílenství..Co dodat..Je to smutné.
Miluju tvé povídky. Jsem ráda, že jsi zase něco napsala, moc jsem se na tvou tvorbu těšila :)

8 Clara Clara | Web | 9. prosince 2012 v 10:39 | Reagovat

Pravda,pravda ... málem jsi mě taky rozbrečela
Já mám svoje babičky a dědu moc ráda a ráda poslouchám to jejich vyprávění.

Tvůj táta má pravdu,souhlasím ss ním

9 C.V.O.K. C.V.O.K. | Web | 13. prosince 2012 v 17:48 | Reagovat

Veľmi hlbokomyselný text. Priznám sa, že už dlho som sa nad ničím tak zásadne nepozastavila. Nie že by som nevedela že niečo také je, som si toho plne vedomá a plne zdieľam názor tvojho ocina aj ten tvoj, ale mať to pred očami napísané takto... Hm. Prebehli mi po chrbte zimomriavky. Je to pravda. Naša rodina taká vďakabohu nie je a verím tomu že ani nikdy nebude, sme zdraví ľudia z dediny :D ale koľko krát vidím iné rodiny, som na návšteve u iných a stýkam sa s inými ľuďmi... Je to presne TAKÉTO! No najviac do očí bijúcejšií kontrast s dobou vidím v dome dôchodcov, kde chodím  navštevovať devädesiat ročnú prababku. Niekedy sa mi až tisnú slzy do očí keď vidím, ako prídu rodiny "láskyplne" raz za rok pozrieť tých "najmilších". Koľko krát s ňou sedíme v spoločeskej miestnosti nad knihami (to som zdedila po nej :D a na svoj vek je neuveriteľne čulá takže tak) a ja po očku sledujem tých ostatných... Je mi rovnako do plaču, ako keď som prečítala toto. Nádherne vystihnuté. Vieš, čo na tvojej tvorbe obdivvujem najviac? Nie len to, ako krásne svoje myšlienky podávaš čitateľom, ale hlavne to, čo za myšlienky sú to. Tvoje príbehy majú vždy kúzlo v pointe. A o tom sa môže mne iba snívať, ale späť k tebe... Viem že som tento článok dlho nechávala zapadnúť prachom, ale bolo toho na mňa poslednú dobu naozaj veľmi veľa. Prepáč prosím... A píš píš píš ďalej! Už sa neviem dočkať, akého chrobáka mi navŕtaš do hlavy najblyžšie :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama